doko

Vojna na Ukrajine bola od počiatku je v réžii Západu! No, a bitka o Mariupoľ nie je o rýchlosti ..... hovorí sa sa v jednom z porekadiel, .."že aký požič, taký vrať " Pripomínam zohľadniť PRÍČINU a NÁSLEDOK.....

Dôstojníci z USA, Kanady, Nemecka, Francúzska, Talianska, Turecka, Švédska, Poľska a Grécka sú teraz uväznení v útrobách Azovstaľu. Zajatý je aj americký generálporučík Roger Clothier....
....pod závodom Azovstaľ je tajný objekt NATO PIT-404 s laboratóriom na výrobu biologických zbraní.....

Plný překlad rozhovoru Vladimira Putina s generálním tajemníkem OSN odhaluje, jak hluboká propast od roku 2014 vznikla mezi Ruskem a Západem! António Guterres přijel do Kremlu s hromadou dezinformací o situaci na Donbasu i v Mariupolu, ruský prezident ho musel uvádět do reálného obrazu a najednou to vypadá, že Rusko vlastně na Ukrajině provádí humanitární operaci a nic proti tomu nelze ze strany OSN ani namítat! Genocida obyvatel Donbasu ukrajinskou armádou po celých 8 let padá na hlavu právě i OSN, která za celou dobu konfliktu se ani jednou nezajímala o masakry, které tam páchala ukrajinská armáda!

Vzhledem k mnoha žádostem čtenářů jsem na neděli připravil plný překlad celého videa, které zachytilo úterní setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a generálního tajemníka OSN António Guterrese v Kremlu během jednání o situaci na Donbasu a o vytvoření nových humanitárních koridorů. Celé video zachycuje výklad Vladimira Putina, který Guterresovi vysvětluje celou historii, jak a kdy začal konflikt na Ukrajině, protože ruská vojenská operace na Ukrajině ze dne 24. února 2022 je pouze tečkou za tímto 8 let trvajícím konfliktem poté, co byly vyčerpány všechny diplomatické cesty na zastavení genocidy obyvatel Donbasu ukrajinskou armádou.
Operace ruské armády má všechny parametry mírové mise OSN s cílem ukončit teror a genocidu, kterou tam 8 let páchá ukrajinská armáda, ve které slouží od roku 2017 tisíce a tisíce nacistů, což dosvědčují tetování na tělech zajatých ukrajinských vojáků. Rusové jsou doslova šokováni, co všechno se jim dostává do rukou v řadách zajatců, kolik ukrajinských vojáků je potetováno brutálně nacistickými symboly z dob III. Říše a z dob éry divize SS Galizien (SS Halič), která se zformovala po napadení SSSR německými vojsky ve Lvově. Všimněte si, že nikdy nikdo nepřijel do Kyjeva, aby orodoval a žádal prezidenta v Kyjevě o zajištění humanitární pomoci obyvatelům Donbasu. Rozhovor mezi Vladimirem Putin si tedy pozorně zhlédněte a pokud nemáte na video čas, tady níže je přepis videa.
Rozhovor prezidenta Vladimira Putina a generálního tajemníka OSN António Guterrese v Kremlu.

V. Putin: Vážený pane generální tajemníku!
Jsem velmi rád, že vás vidím.
Rusko jako jedna ze zakládajících zemí OSN a stálý člen Rady bezpečnosti tuto univerzální organizaci vždy podporovalo. Jsme přesvědčeni, že je nejen univerzální, ale i jedinečná svého druhu: žádná jiná taková organizace v mezinárodním společenství neexistuje. Zásady, na nichž je založena, podporujeme všemi možnými způsoby a hodláme tak činit i v budoucnu.
Pocity některých našich kolegů nám připadají poněkud zvláštní, když mluví o světě založeném na pravidlech. Jsme přesvědčeni, že základním pravidlem je Charta OSN a další dokumenty přijaté touto organizací, nikoliv nějaké dokumenty, které někdo sepsal pro sebe nebo pro své zájmy.
Překvapují nás také některá prohlášení našich kolegů, že někteří lidé ve světě jsou výluční nebo si nárokují výlučná práva, protože Charta OSN stanoví, že všichni aktéři mezinárodní komunikace jsou si rovni bez ohledu na jejich moc, velikost nebo zeměpisnou polohu. Myslím, že je to podobné tomu, co je napsáno a zaznamenáno v Bibli, kde jsou si všichni lidé rovni. To se pravděpodobně nachází také v Koránu a Tóře. Před Pánem jsou si všichni lidé rovni. Proto je velmi zvláštní slyšet, že někdo tvrdí, že je výjimečný. Žijeme ve složitém světě, takže vycházíme z toho, co je skutečně k dispozici, a jsme připraveni spolupracovat s každým.
OSN samozřejmě vznikla pro řešení akutních krizí a prošla různými obdobími svého vývoje a ještě před několika lety jsme slýchali, že je zastaralá, že už není potřeba. To se stalo v případech, kdy to někomu zabránilo v dosažení jeho cílů na mezinárodní scéně. Vždy jsme říkali, že univerzální organizace jako OSN neexistuje a že bychom si měli vážit struktur, které vznikly po druhé světové válce právě za účelem řešení sporů.
Jsem si vědom vašich obav z ruské vojenské operace v Donbasu na Ukrajině. Myslím, že to bude jádrem našeho dnešního rozhovoru. V této souvislosti bych chtěl jen upozornit, že celý problém vznikl po státním převratu, ke kterému došlo na Ukrajině v roce 2014. To je zřejmá skutečnost. Můžete tomu říkat, jak chcete, a můžete mít proti těm, kdo to udělali, předsudky, jaké chcete, ale byl to skutečně protiústavní puč.
Následovala situace s vůlí obyvatel Krymu a Sevastopolu, kteří jednali prakticky stejně jako svého času lidé žijící a bydlící v Kosovu: rozhodli se pro nezávislost a pak nás požádali o připojení k Ruské federaci. Jediný rozdíl byl v tom, že v Kosovu o suverenitě rozhodoval parlament, zatímco na Krymu a v Sevastopolu se rozhodovalo ve veřejném referendu.
Problém byl také na jihovýchodě Ukrajiny, kde obyvatelé několika území – dvou, nejméně dvou, složek tehdejší Ukrajiny – nepřijali státní převrat a jeho výsledky. Dostaly se však pod velmi silný tlak, včetně provádění rozsáhlých vojenských operací za použití bojových letadel a těžké vojenské techniky. Tak vznikla krize v Donbasu na jihovýchodě Ukrajiny.
Jak víte, po dalším neúspěšném pokusu kyjevských úřadů vyřešit tento problém vojensky jsme dospěli k podpisu dohod v Minsku, které byly nazvány Minskými dohodami. Jednalo se o pokus o mírové řešení situace v Donbasu.
Bohužel pro nás se lidé, kteří tam žili osm let, dostali především do blokády a úřady v Kyjevě veřejně oznámily, že organizují blokádu těchto území. Nestyděli se za to, říkali, že je to blokáda, i když to zpočátku odmítali. A pokračovali ve vojenském nátlaku.
Za těchto podmínek, poté, co úřady v Kyjevě skutečně veřejně – chci zdůraznit, že veřejně – ústy nejvyšších představitelů státu prohlásily, že nehodlají tyto minské dohody plnit, jsme byli nuceni uznat tyto státy za nezávislé a soběstačné, abychom zastavili genocidu lidí, kteří na těchto územích žijí. Znovu opakuji: jde o silové opatření, které má ukončit utrpení lidí žijících na těchto územích.
Naši kolegové na Západě to bohužel raději ignorovali. Poté, co jsme uznali jejich nezávislost, nás požádali o vojenskou pomoc, protože byli vystaveni vojenskému tlaku, vojenské agresi. A byli jsme nuceni tak učinit i v souladu s 51. článkem Charty OSN, oddílem sedm, zahájením zvláštní vojenské operace.
Rád bych vás informoval, že i když probíhá vojenská operace, doufáme, že se nám podaří dosáhnout dohody na diplomatické úrovni. Vyjednáváme, nevzdáváme se jich.
Kromě toho se nám na jednáních v Istanbulu – a vím, že jste tam právě byl, dnes jsem mluvil s prezidentem Erdoganem – podařilo dosáhnout poměrně významného průlomu. Protože mezinárodní, mezinárodní bezpečnostní požadavky Ukrajiny naši ukrajinští kolegové nespojovali s takovým pojmem, jako jsou mezinárodně uznané hranice Ukrajiny, když pomineme Krym, Sevastopol a nově uznané ruské republiky Donbas, ale s určitými výhradami.
Ale bohužel po dosažení těchto dohod a po našich, podle mého názoru zcela jasně projevených úmyslech vytvořit příznivé podmínky pro pokračování jednání jsme byli konfrontováni s provokací v osadě Buča, s níž ruská armáda neměla nic společného. Víme, kdo to udělal, víme, kdo tuto provokaci připravil, jakými prostředky, jací lidé na ní pracovali.
A pozice našich ukrajinských vyjednavačů ohledně dalšího urovnání se od té doby dramaticky změnila: vzdálili se od svých předchozích záměrů odložit otázky zajištění bezpečnosti území Krymu, Sevastopolu a donbaských republik. Od toho prostě upustili a v návrhu dohody, který nám předložili, ve dvou článcích pouze uvedli, že tyto otázky by měly být vyřešeny na setkání hlav států.
Je nám jasné, že pokud tyto otázky přeneseme na úroveň hlav států, aniž bychom je nejprve vyřešili alespoň v rámci návrhu dohody, je nám jasné, že nebudou nikdy vyřešeny. V tomto případě prostě nemůžeme podepsat bezpečnostní záruky bez vyřešení územních otázek týkajících se Krymu, Sevastopolu a republik Donbasu. Jednání nicméně probíhají. Nyní probíhají v online formátu. Doufám, že to povede k nějakému pozitivnímu výsledku.
To je to, co bych chtěl říci na začátku. Jistě budeme mít v souvislosti s touto situací spoustu otázek. Možná budeme mluvit i o dalších otázkách.
Jsem velmi rád, že vás vidím. Vítejte v Moskvě!
A. Guterres: Děkuji, pane prezidente. Děkuji vám za přijetí v Kremlu.
Jako generálnímu tajemníkovi mi ve skutečnosti dělá největší starosti situace na Ukrajině. Jasně chápu, že potřebujeme mnohostranný řád založený na Chartě OSN a mezinárodním právu. Veškerá stanovená pravidla by měla být stanovena na základě konsensu mezinárodního společenství a měla by být plně v souladu s mezinárodním právem. Neúnavně a pevně věřím v mezinárodní právo, v Chartu OSN. Proto máme často na vzniklé situace odlišné názory.
Chápu, že Ruská federace má řadu stížností v souvislosti s děním na Ukrajině i s evropskou globální bezpečností. Ve svém životě jsem zastával mnoho funkcí, vzpomínám si, že jsem měl možnost se s vámi setkat, když jsem byl předsedou EU, když jsem byl v portugalské vládě, když jsem byl zodpovědný za vztahy mezi EU a Ruskem – možná jsme se dokonce potkali ve stejné místnosti. Chápu vaši frustraci, kterou máte. Z našeho pohledu je však třeba tyto stížnosti řešit na základě různých nástrojů, které nabízí Charta OSN.
Jsme přesvědčeni, že narušení územní celistvosti jakékoli země je zcela v rozporu s Chartou OSN. Jsme hluboce znepokojeni tím, co se nyní děje: domníváme se, že došlo k invazi na ukrajinské území. Přesto jsem do Moskvy přijel s pragmatickým přístupem. Jsme hluboce znepokojeni humanitární situací na Ukrajině.
Organizace spojených národů se politických jednání neúčastní. Nikdy jsme nebyli pozváni ani nám nebylo umožněno účastnit se minského procesu nebo normandského formátu. OSN nikdy nebyla součástí těchto formátů. Nejsme součástí jednání a já jsem měl možnost to prezidentu Erdoganovi říci. Podporujeme dialog mezi oběma zeměmi a podporujeme dobrou vůli Turecka při prosazování tohoto přístupu. Ale naším hlavním úkolem, pokud jde o humanitární situaci na Ukrajině, je tuto situaci vyřešit, zlepšit. Proto jsem se dnes sešel s ministrem Sergejem Lavrovem a předložil jsem dva návrhy.
Za prvé, realizovat náš návrh, který jsme předložili na schůzce mezi OCHA (Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí) a ministerstvem obrany. Máme tým, který spolupracuje s ministerstvem obrany na vyjasnění situace ohledně koridorů a humanitární pomoci. Tato spolupráce byla velmi plodná.
Pravdou ale je, že se setkáváme s řadou situací, kdy Rusko vyhlásí koridor, Ukrajina vyhlásí jiný koridor a situace je taková, že se v praxi nerealizuje. Navrhujeme tedy vytvoření humanitární kontaktní skupiny, v níž by OSN, Rusko a Ukrajina společně diskutovaly o situaci tak, aby tyto koridory byly skutečně účinné a aby nikdo neměl záminku se vytvoření těchto koridorů vyhýbat.
Na druhou stranu chápeme obtížnou situaci v Mariupolu. V souvislosti s touto situací bych opět rád řekl, že OSN je připravena plně mobilizovat své logistické kapacity a lidské zdroje společně s Mezinárodním výborem Červeného kříže. Včera jsem mluvil s Peterem Maurerem, který tuto iniciativu plně podporuje a je připraven spolupracovat. Jde o to, abychom spolupracovali s ozbrojenými silami Ruska i Ukrajiny a vyřešili problémy jednou provždy.
Z počátku se bude jednat o evakuaci civilistů z továrny. Rusko je neustále obviňováno z neprovedení této evakuace. Na druhou stranu Rusko oznámilo vytvoření koridorů, které nejsou využívány. Jsme připraveni společně s MVČK, Ukrajinou a Ruskem vyhodnotit situaci během dvou až tří dnů. To umožní evakuaci těch, kteří se chtějí evakuovat. Samozřejmě se jedná o dobrovolný proces.
Na druhou stranu, co se týče Mariupolu, je zničena velmi velká část města, mnoho lidí tam zůstává a je v těžké situaci, chtějí město opustit. Někteří chtějí odejít do Ruské federace, jiní na území kontrolované ukrajinskými úřady. Společně s MVČK jsme připraveni využít všechny naše zdroje ke spolupráci s ruskými a ukrajinskými úřady, abychom tuto možnost vytvořili a zajistili evakuaci těchto lidí. Bude to delší proces: musíme vytvořit konkrétnější, konkrétnější formy spolupráce, ale máme o to velký zájem.
Máme jediný cíl, a to ulehčit situaci lidí, snížit jejich utrpení. Jak jsem již řekl, lze toho dosáhnout sjednocením obou stran – MVČK a naší administrativy – OCHA. Vytvořit potřebné podmínky, aby to bylo co nejtransparentnější, aby nikdo jiný nemohl obviňovat ostatní z toho, že se něco neděje.
V. Putin: Vážený pane generální tajemníku.
Nejprve o invazi. Vím velmi dobře, velmi dobře – osobně jsem četl všechny dokumenty Mezinárodního soudního dvora o situaci v Kosovu. Velmi dobře si vzpomínám na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, který řekl, že při uplatňování práva na sebeurčení nemusí území země žádat ústřední orgány o povolení vyhlásit svou svrchovanost.
To bylo řečeno v souvislosti s Kosovem, což je rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora, které všichni podpořili. Osobně jsem si přečetl všechny připomínky právních, správních a politických orgánů v USA a evropských zemích: všichni ji podpořili.
Pokud je to pravda, pak mají republiky Donbasu, Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika, stejné právo, aniž by se obracely na ústřední orgány Ukrajiny, vyhlásit svou suverenitu, protože byl vytvořen precedens, že? Souhlasíte s tím?

A. Guterres: Především, pane předsedo, OSN Kosovo neuznává.
V. Putin: Ano, ale soud Kosovo uznal. Dovolte mi to dokončit.
Pokud by byl vytvořen tento precedens, mohly by totéž udělat i republiky Donbasu. Oni to udělali a my jsme získali právo uznat je jako nezávislé státy.
V souvislosti s Kosovem to udělalo mnoho států na světě, včetně našich protivníků na Západě. Kosovo bylo uznáno mnoha zeměmi, je faktem, že mnoho západních zemí ho uznalo jako nezávislý stát. Totéž jsme učinili ve vztahu k donbaským republikám. Poté, co jsme to udělali, nás požádali, abychom jim poskytli vojenskou pomoc ve vztahu ke státu, který proti nim vedl vojenské operace. A měli jsme na to právo v plném souladu s článkem 51, oddílem sedm Charty OSN.
Vteřinku, nyní s vámi o tom budu diskutovat.
Nyní bych rád přešel k druhé části vaší otázky – Mariupol. Situace je tam složitá, možná až tragická. Ve skutečnosti je to ale jednoduché.
Dnes jsem mluvil s prezidentem Erdoganem. Mluvil o bojích, které tam probíhají. Tam se nebojuje, je konec. V Mariupolu se nebojuje, boje jsou zastaveny.
Část ukrajinských ozbrojených sil, které byly umístěny v jiných průmyslových oblastech, se vzdala. Vzdalo se téměř 1300 lidí a ve skutečnosti jich je tam ještě víc. Jsou tam také zranění, ranění, jsou v naprosto normálním stavu. Zranění jsou ošetřováni našimi lékaři, kteří jim poskytují kvalifikovanou a plnou lékařskou péči.
Závod Azovstal je zcela izolovaný. Vydal jsem rozkaz, vydal jsem rozkaz neprovádět tam útočné operace. Neprobíhají zde žádné přímé bojové operace. Ano, ukrajinské úřady nám sdělily, že tam jsou civilisté. Pak je ale ukrajinská armáda musí pustit, jinak se chovají jako teroristé v mnoha zemích světa, jako ISIS v Sýrii, schovávají se za civilisty. Nejjednodušší je pustit ty lidi ven, co je jednodušší?
Říkáte, že ruské humanitární koridory nefungují. Pane generální tajemníku, byl jste uveden v omyl: tyto koridory jsou funkční. Z Mariupolu s naší pomocí odešlo více než 100 tisíc lidí, myslím, že 130 tisíc nebo 140 tisíc lidí, kteří mohou jít kamkoli: někdo chce do Ruska, někdo na Ukrajinu. Někteří z nich chtějí do Ruska, někteří na Ukrajinu, někteří kamkoli. My je nezadržujeme, ale poskytujeme jim veškerou pomoc a podporu.
Totéž mohou udělat i civilisté, pokud se nacházejí na území Azovstalu. Mohou jít ven, a to je vše. Příklad civilizovaného přístupu k těmto lidem, to je zřejmé. A každý to může vidět, mluvit s těmi lidmi, kteří odtamtud vyšli. Co je jednodušší pro armádu nebo pro představitele nacionalistických praporů, aby civilisty pustili ven? Držet tam civilisty jako živé štíty, pokud tam jsou, je prostě zločin.
Jsme s nimi v kontaktu – s těmi, kteří sedí v kobkách Azovstalu. A mají dobrý příklad: jejich spolubojovníci vyšli ven a složili zbraně. Více než tisíc lidí, 1300. Nic se jim nestane. Kromě toho, pokud chcete vidět, pane generální tajemníku, a zástupci Červeného kříže, OSN, jak jsou drženi a kde, jak jsou ošetřováni ranění – prosím, jsme připraveni to poskytnout. To je nejjednodušší řešení tohoto zdánlivě složitého problému.
Pojďme o tom diskutovat.

Dnes je dovoleno zabíjet Rusy a provolávat jim smrt, ale pozor… Rusové ze slovanských národů jsou jen první v pořadí!
Od roku 2014 neprojevila OSN naprosto žádný zájem o to, že ukrajinská armáda na Donbasu vraždí lidi, kterých bylo od roku 2014 zabito více jak 14 000, z toho téměř 900 dětí. Vlastní vláda v Kyjevě vyhlásila válku vlastním občanům na Donbasu a ti měli jen dvě možnosti. Buď utéct z Ukrajiny, aneb se postavit kyjevské juntě a její armádě po roce 2014 se zbraní na odpor. Něco podobného si budou muset brzy vybrat i obyvatelé západních zemí, kteří v důsledku nacifikace Evropy budou postaveni před podobnou volbu. Je to jen otázka času, než vlády v EU začnou odvádět brance na Ukrajinu, i když nejprve půjde o profesionální vojáky, ale ti brzy zařvou.
Dojde na záložáky a ve jménu demokracie a boje proti Putinovi je pošlou na Ukrajinu. Poláci chtějí vyslat okupační armádu na Ukrajinu, ale jakmile dostanou od Rusů na prdel, začnou volat o pomoc NATO. Můžete si na to vsadit, jakmile polské sázkové kanceláře vypíší kurzy. Většina lidí přitom stále válku považuje za něco vzdáleného, ale Fiala jezdí do Polska jako do krámu pro rohlíky a válka je tak blíže, než by si obyčejní Poláci mysleli. A možná i Češi. Nejen do posledního Ukrajince, Američané chtějí proti Rusům bojovat i do posledního Poláka, a když to nepůjde jinak, i do posledního Evropana. A nemyslete si, že všechno odskáčou jen Rusové.
Válka na Ukrajině je snahou o dovedení slovanských národů k sebezničení
Ti jsou jen první v pořadí. Hned za nimi jsou Srbové, za nimi Češi a Slováci, Poláci, prostě slovanské národy. Na ně je totiž dovoleno sypat bomby, páchat na nich genocidy, aniž by se OSN obtěžovalo se tím zabývat. Taková je realita světa, ve kterém žijeme, kde vraždit Slovany (rozuměj Rusy) je povoleno, dovoleno, na Facebooku tolerováno a dětem vštěpováno už i v rozhlasových pořadech. Nacifikace je již všude a brzy to bude tak, že kdo se k nacifikaci nepřipojí, bude pronásledován. Nechceš zabít Rusa, budeš sám odstraněn! A k této nacifikaci stačilo jen 33 let. Kristova léta!
A všimněte si ještě jedné klíčové a hrozivé věci: Koho Západ štve do války proti Rusku? Ukrajince, Poláky, Čechy, Slováky a Slovince! Chápete už? Tento sionisticko-nacistický proces západních elit se snaží o jedinou věc, vehnat slovanské kmeny, slovanské národy, do zničující války proti sobě a mezi sebou! Maloslovanské země proti jedné Velkoslovanské! A tupí goyim to nevidí. A ještě vykřikují nacistické pozdravy Slava Ukraini! Proto jsou nasazeni Fiala s Černochovou, proto nasadili Hegera s Naďem, a proto je nasazen Morawiecki s Blaszczakem, a proto tak moc